Rainbow Factory 3.část

8. dubna 2015 v 17:43 | Eyeless Jackie |  Rainbow Factory
,, Vy zdegenerovaní poníci, pravděpodobně přemýšlíte nad tím, kde přesně jste. Hloupé klisničky. Jste v Cloudsdale! V Duhovém Zařízení, abych byl konkrétní. Dovolte mi, abych vám to tu ukázal."
,, Co se to tu děje? Chcete nás použít jako otroky? Vzhledem k tomu, že máme na výběr mezi otroctvím a deportováním, ne, díky!" zařvala Scootaloo.
Orion a Aurora se postavili za Scootaloo a souhlasně přikývli.
,, Stejně jako vy i my máme na výběr, co s vámi. Budete zde po zbytek svého života! Oh, omlouvám se, kde je mé chování? Jsem Dr. Atmosphere. Můj titul ale není lékařský, určitě jste si mysleli, že dělám nějaké děsivé lékařské pokusy v zákulisí. Je až podivné, kolik poníků si to o mě myslí. Ne, ne, mé vzdělání je v oblasti strojírenství. Jsem jeden z hlavních osobností v tomto celém zařízení. Jsem si jistý, že jste už všichni měli prohlídku dolní továrny, ne? "
Tři poníci pomalu přikývli, i když absolutně nevěděli, co se děje.
,, Výborně! Kdo mi řekne, kde začíná prohlídka?" Orion promluvil jako první.
,, Tam, kde se mícha Spectrum?"
,, Velmi dobře. Jaká škoda, že jsi naprosto k ničemu, mohli byste být chytrý." Dr. Atmosphere se sadisticky usmál a pohladil Oriona po hlavě.
,, Ale dnes budeme v horním patře. Prosím, následujte mě, a nechoďte příliš daleko ode mně, nebo vás bude jeden z mých pomocníků nucen... Popostrčit..."
Mrknul na strážné poníky.
S přikývnutím tři strážní poníci vytasili taser a přitiskli ho Auroře, Scootaloo a Orionovi ke kůži. Okamžitě padli šokovaně na zem. Dr. Atmosphere zaržál smíchy, když všichni vyjekli a spadli, a poté se neohrabaně postavili na nohy. Scootaloo zamrkala se slzami v očích a znovu se otřásla a snažila se přijít na obrnění jejích vlastních nervů. Otočila se a rychle se podívala na každého z poníků. Žádný z nich neměl takové růžové oči, jako pony, který byl u předání. S nechutí šla za tmavě červeným poníkem.
,, V tomto oddělení musíte být opatrní" Dr. Atmosphere spustil tónem, který se vůbec nepodobal průvodcům ve spodních patrech.
,, Je tu spousta zákoutí, otvorů a sudů, do kterých byste mohli spadnout. Dejte pozor, abyste se nezranili. Po tom všem buďte rádi, že jsme vás ,,nepoužili"... "
Tři hříbata to braly jako urážku. Šli podél sérií hal s vibračními stroji a montážních linek lemujících cestu, občas se museli sklonit pod nízko visícími dráty nebo opatrně překračovali kouřící potrubí.
Když šli, budovala se stávala pořád chladnější a chladnější. Všichni tři přejížděli pohledem po stěnách továrny a hledali jakoukoli cestu ven. Ale žádné tam nebyly.
,, A teď mi dovolte, abych vám vyprávěl příběh. Cloudsdale je místo, kde se vyrábí počasí. Bez nás by zbytek Equestrie hladověl, mrznul, nebo se topil, a obecně by to bylo dost nešťastné místo. To nám dává zvláštní povolení používat, ehm, neschopná hříbata, jako jste vy. Jak by nám mohl svět věřit, kdyby takoví neschopní pegasové nosili jméno Cloudsdale? Ne, ne, museli jsme s vámi něco udělat. A pak jsme dostali vynikající nápad, jeden den, před více než tisíci lety. To vám řeknu, ti poníci byly tenkrát ale hlavy! Dnes už takových moc nenajdete. Ale to jsem odbočil, ha ha. Tady a teď, prostřednictvím těchto dveří k nám přivážejí další várky Neschopných."
Dr. Atmosphere otevřel těžce vypadající dveře ve stísněné chodbě, a ukázal dovnitř. Scootaloo se na něj podívala. I on se na ní podíval. Scootaloo vešla dovnitř i s Orionem a Aurorou, a najednou se Atmosphere začal smát.
,, Užijte si zbytek svého ubohého života." A zabouchl dveře.
Všichni se otočili, a podívali se po velké místnosti. Byla velmi rozlehlá a prázdná, podobala se divadelní místnosti. Na jednom konci prostoru bylo šest kádí ve tvaru čtverce, a každá z nich byla až po okraj naplněna Spectrem.
Nad nimi byl zvláštně vypadající stroj. Z centrálního zásobníku vycházelo šest hadic, které končily nad jednotlivým nádržemi. V horní části zásobníku byl jeden otvor, červený rzí, ale zbytek stroje bylo lesklý a čistý.
Ještě výše byl poměrně složitě vypadající objekt, s řetězy a převody volně visícími z trámů a potrubí. Bylo dokonce vyšší, než celý stroj, po délce lešení, s dveřmi na obou stranách, které vedou ven z místnosti. Na zemi pod káděmi seděli plačící poníci.
,, Ty tam s těmi obleky jsou z letecké školy na konci města" informovala Aurora šokovaně.
,, A... Ti ostatní poníci, sedící támhle, vidíš? Vzpomínám si, jak jsme jeli na výlet do soukromé školy v Levitating Acres. Vzpomínám si na ně. "
,, Takže... Toto je místo, kam chodí všichni, kteří neprošli testem? Nebyli deportováni, ale byli nuceni zde věčně pracovat?" Vzlykal tiše Orion.
Neměl žádnou naději na pomoc, byl odsouzený se svými přáteli k věčnému otroctví. Scootaloo mu položila křídlo na záda. Usmála se na něj, věděla, jaks e cítí.
,, Alespoň tu máme jeden druhého" řekla tiše.
Ve skupině bývalých studentů najednou nastal rozruch. Jeden poník z neznámé školy sundal, šel k jednomu z dveří na lešení. Hned dva černě oblečení poníci vystartovali raketovou rychlostí a paralyzovali ho taserem.
Pony se zastavil ve vzduchu a v křečích padl na zem jako kámen. Všichni uslyšeli trhlinu, když padl na zem. Poníci běželi ke svému kamarádovi a vyděšeně se na něho dívali. I po celou tu dobu, co ho pozorovali, jak leží na zemi, doufali, že se pohne. Nepohnul. Někteří tiše vzdechli a vrátili se zpátky na svá místa. Byli příliš otupělí na to, aby mohli projevovat emoce.
,, Myslím, že možnost úniku není vyloučena…" řekla Aurora.
,, Ale ty teď nemůžeš létat…" zapochyboval Orion.
,, Ten chlápek, co mi opravil křídlo, doktor, nebo co, strčil mi křídla zpět do svých spojů a sešil mi roztrhlou kůži. Nebudu asi vyhrávat závody, ale… Budu moct létat. "
Pomalu kráčela ke skupině poníků, kteří se na ní chápavě a smutně dívali.
,, Všechny oči sem, vy hnusný muly" vykřikl jeden z maskovaných poníků.
Všichni se podívali na dveře, které se otevíraly.
,, Asi se ptáte, jaký je zde náš úkol? Odpověď najdete v tomto jednoduchém zařízení."
Několik hlavních pegasů vylezlo na lešení a zhnuseně přelétlo pohledem po ponících. Jeden z nich stál na malém pódiu, které stálo ve středu města a začal mluvit nahlas a zřetelně.
,, Od této chvíle je jasně stanoveno, že se už nevrátíte do exilu. Neexistuje žádná deportace. Nikdy neexistovala. Nacházíte se v továrně. Už ji nikdy neopustíte. A když vám bude něco takového nabídnuto, nebude to pravda. Všichni jste k ničemu. Ale stále máte smysl! "
,, Je to práce pro všechny poníky v zemi, široko daleko. Pomůžete nám vyrábět duhu! Krásné, magické duhy, také se vám tak líbí?" Tajemný hlasatel se zašklebil a podíval se na poníky pod ním.
,, Myslel jsem si to" zasmál se.
,, Je to taková čest, víte? Budete nám pomáhat v tak ušlechtilé práci! Nyní, máme nějaké dobrovolníky? "
Zase přelétl pohledem po všech ponících. Jeden statečný poník, světle růžový, jeden z Levitating Acres, vykročil vpřed a zařval.
,, Kdo ti to dovolil? Co Celestia, nebo dokonce Luna, ví o tom a tolerují to? Tohle je otroctví! Je to mučení!"
,, Myslím, že zjistíte, že je to víc než jen to..." druhý hlavní pony vyšel ze stínu na pódium.
Pony byl v obleku a zamaskovaný. První pony odešel z pódia a nechal druhého mluvit. Scootaloo si všimla, že má stejné růžové oči, jako měl ten poník u předávání. Zpozorněla. Ten hlas jí byl povědomý.
,, Před tisíci lety, kdy Celestia vyhnala Lunu z Equestrie a poslal ji na Měsíc, byla pověřena třemi úkoly. Měla původně na starost východ Slunce a dodávání duhy do Equestie. Ale s tím, že Měsíc byl také další úkol, musela si nechat pomoct s dodávkou duhy. Celestia pověřila Pegase z Cloudsdale, aby pro ní vyráběli duhu. Prvních deset let jsme tu měli jednorožce, kteří dodávali Spectrum. Spectrum je čistý pigment, čistá barva. Všechno existující je plné Spectra, ale nemůžete si to jen tak vzít. Nikdy nemůžete oddělit barvu od objektu. Takže jsme o vyráběli za pomoci magie."
Maskovanýmu ponymu statečně plály růžové oči.
,, Ale naši inženýři udělali průlom. Našli důmyslný způsob jak extrahovat barvivo, a bylo tak krásné, že je nedokázal vyrobit žádný stroj. Ale neměli jsme na to povolení. Podmínky měly být v pořádku. "
,, A co jsi ty? Ty zrůdo!" zakřičel růžový Pegasus, ve kterém každou minutu čím dál víc narůstala zuřivost.
Tajemný pony si sundal masku.
Její kůže byla světle azurová a její hříva byla nádherně duhová. Několik klisniček zalapalo po dechu; Scootaloo se podlomila kolena.
Byla to Rainbow Dash.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama