Rainbow Factory 2.část

8. dubna 2015 v 17:42 | Eyeless Jackie |  Rainbow Factory
,, Hej šéfe. Jsou tu nějací další" zvolal jeden pony, který byl mnohokrát větší než všichni ostatní a stál na druhé straně.
,, Nemá být už konec šichty? Kolik je hodin?"
,, Uklidněte se, může jich přijít víc. "
,, N-ne ... já jsem byla p-poslední student" promluvila Scootaloo se vzlyky. Orion svěsil hlavu.
,, Jsme tu… Jsme…" Odmlčela se a zhluboka se nadechl, chtěl zůstat silný.
,, Jsme tu jen my tři. Aurořina křídla... Jsou poškozená. Ona potřebuje pomoc."
,, Není tu nic k pláči. Co je to s vámi? Všichni, co neprojdou prostě jen přijdou k nám, nic víc. "
,, Možná jsme neprošli tím zatraceným testem, ale to neznamená, že nás necháte bez pomoci!" Vykřikla Scootaloo v záchvatu vzteku. Byla odhodlána zachovat si důstojnost.
,, Dobře, dobře. Hej, poskoci. Doktor ji vyšetří dřív, než vyrazíme. Nechci tady žádnou krev, už jsem tu dneska uklízel. Vy dva. Do vozu." Orion a Scootaloo skočili do kočáru a uvelebili se na svých místech, ale nechali i prostor pro Auroru.
Jakmile třetí z poníků skončil bandážování jejího křídla, Aurora opatrně vstoupila do vozidla, a lehla si na lavici v zadní části. Dveře kočáru se zabouchly. ,, Šéf" seděl v zadní části vozu a všechny je pozoroval.
,, Takže," začala tiše Scootaloo a snažila se nemluvit příliš nahlas.
,, Ty jsi Aurora? Jsem Scootaloo. Je mi líto, že jsme se museli setkat takhle. "
,, Každé setkání přítele je vítaným setkáním" promluvila Aurora jemně, s upřímností v očích.
,, Udělali jste, co je ve vašich silách. To je vše, co mohu říci. To je vše, co každý z nás může říci."
,, Kdo může říci, že je deportování z města dobré?" Napadlo Scootaloo.
Nikdo nikdy neřekl, kam chodí deportovaní. Většina poníků si myslí, že chodí do země, odkud pochází zebry. Najednou si Scootaloo uvědomila ještě něco hlubšího.
,, Hele, jestli nás nemáte vzít do Zecory, tak může být způsob, jak se vrátit... Nemůže nám být přece zakázaná celá Equestria. Fluttershy, moje stará kamarádka, ona je Pegasus, který žije v Ponyville. Nikdy neprošla leteckou školou, nikdy ji nevzali test. Nikdy se sem nevrátila. "
,, Přesně tak," kývala hlavou Aurora. Orion to zaslechl.
,, Myslím, že důvod, proč nás posíláte tak daleko je, že žádný pony z Cloudsdale nikdy nechce připustit, že někdo, kdo selhal v letecké škole může přebývat v jejich městě. Jak tak nad tím přemýšlím, je to tu dost zkažený. Už se sem nikdy nechci vrátit."
,, Možná to je důvod, proč se Pegasové nevrací. Asi prostě nemají rádi Cloudsdale. "
,, Těm zatraceným, bezcenným poníkům lze jen těžko říkat Pegasus" Promluvil Boss.
Kočár se vznesl a letěl na neznámé místo.
,, Zbytečné chyby, ano, přesně to jste. Žádný pony se nevrací z exilu. Bez ohledu na důvod. Nemůže si projít ani tu zatracenou zkoušku. Je mi z vás tří zle!"
Scootaloo vyskočila ze sedadla a vrhla se na Bosse.
,, Drž hubu! Nemáš žádné právo se k nám chovat takhle!" Boss zvedl kopyto a odstrčil Scootaloo od sebe.
,, Můžu s vámi jednat jak chci. Můžu vás tak sotva považovat za ,, ponyho" z Cloudsdale, nebo odkudkoliv z Equestrie. Nyní se kurva pohodlně posaďte a držte hubu, dokud nedojedeme do cíle."
,, Stejně chceme vědět, kam nás vezete. Nikomu to neprozradíme, nebojte…" řekl Orion opatrně
,, Jasně, že vám to neřeknu! Předáváme tu ty, co neprošli poníkům v pláštích a dostáváme hromady peněz za to, že budeme držet zobák. Je to tak jak to bylo a je už tisíc let." Tři poníci měli pocit strachu a úzkosti z toho neznáma, které bylo před nima.
Mlčeli a čekali, utápěli se ve vlastních myšlenkách. Přátelé, rodina, blízcí a domácí zvířata. Už se s nima nikdy neuvidí, a oni ani nebudou vědět proč. Uplynula hodina. A pak další. Konečně bylo nekonečné mučivé ticho přerušeno trhnutím kočáru, který se zastavil ve vzduchu.
,, Aha" usmál se šéf.
,, Tady je moje zastávka. Jděte si hrát poníci. Bavte se, bez ohledu na to, KDE zrovna jste."
Dveře vozíku se otevřely a Boss vyskočil ven. Venku byla tma, nebylo tu téměř žádné světlo.
Scootaloo zírala ven a všimla si další postavy. Byla oblečená v černém obleku a ocas, který byl viditelný, měl až nepřirozeně černou barvu. Její obličej pokrývala černá okovaná maska, zakrývající hřívu. Jediné, co bylo viditelné, byly růžové oči, které se lhostejně upíraly na tři poníky uvnitř vozu. Oči se na chvíli zastavily na Scootaloo, ale hned poté zase sklouzly na Bosse. Tmavý pony zabouchl dveře a vůz se opět rozjel.
,, Alespoň teď máme trochu času na to, abychom si popovídali…" zašeptala Aurora ve tmě. Ale neměli si o čem povídat.
,, Se všema velkýma věcma přichází i velká zodpovědnost. A i v Cloudsdale se stabilitou počasí…"
Poníci upřeli své oči na dveře, které se s hlasitým škrábáním zatřásly a pak prudce otevřely dokořán. Několik dalších poníků, s maskami a obleky, se začalo pohybovat okolo nich. Scootaloo zamžourala proti světlu, které vniklo dovnitř. Byli v oblačné budově. Když si její oči přivykly, všimla si dalších podrobnosti. Okolo nich se řítilo několik černých poníků, někteří drželi schránky, někteří zase účetní aktovky a další důležité věci. Komplex byl plný strojů a znaků.
Podél stropu se táhlo potrubí, které vydávalo zvláštní vrčení, v pozadí se ozývaly zvuky, jako jsou pády a alarmy. Scootaloo zalapala po dechu.
,, Tohle místo... Ta architektura... Je mi to všechno tak… Povědomé... Myslím, že jsme v Továrně na počasí!"
Orion se zamračil.
,, To nemůže být pravda. Cestovali jsme příliš dlouho. Musíme být daleko od Equestria, nemluvě o městě. "
,, Vlastně, Scootaloo můžeš mít pravdu" přemítala Aurora.
,, Všimla jsem si... Že předání trvalo stejnou dobu, jako když jsme opouštěli testovací stadion. Ale... Já nevím. Jsem zmatená. Možná je to jen náhoda. "
,, Vítejte, muly" ozval se velký a silný hlas. Několik poníků uvolnilo cestu pro tmavě červeného ponyho v bílém laboratorním plášti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama